Rozhovor s MUDr. Jiřím Wolfem, iniciátorem vzniku občanského sdružení zabývajícího se zelení ve Vyškově a okolí. První neformální schůzka přátel a známých proběhla na podzim roku 2008.
Co bylo podnětem prvního setkání ?
Diskuse o stavu a péči o jednotlivé stromy a rostlinná společenstva ve městě. Často neuspokojivý stav dřevin ve smyslu péče a údržby.
Co máte na mysli konkrétního, z poslední doby ?
Časté nedostatečné a místy až neodborné zásahy do jednotlivých porostů – stromů, včetně kácení.
A co konkrétně vás „zvedlo ze židle“ ?
Impulsem byla slavnost sázení lípy u příležitosti výročí 28. října před Knihovnou Karla Dvořáčka. Primátor města Michalovců zasadil lípu téměř pod stojící vzrostlý javor. Na otázku, co bylo záměrem tohoto kroku, bylo konstatování, že za rok - dva se javor skáčí a lípa bude jeho nástupcem.
Tento postup má dle mého názoru dva nelogické aspekty:
Zaprvé, kdo ví, že za rok - dva se ten strom bude kácet. Zadruhé, bez ohledu na to mohla být lípa zasazena doprostřed trávníkové plochy a nic by se tím nemuselo řešit předčasně.
Proč myslíte, že je onen javor perspektivní dřevina, která se nemá kácet ?
K tomuto závěru je třeba odborného posudku. Nicméně z obecného pravidla pěstování starých dřevin a jejich udržení pro další růst je třeba si uvědomit, že odborným zásahem se v praxi takové dřeviny zmlazují a udržují se tak v kondici v řádu desetiletí.
Je to váš soukromý názor, nebo z čeho vycházíte ?
Doporučuji všem amatérům, ale i odborníkům, kterým péče o zeleň ve městě Vyškově leží na srdci, aby se zašli podívat na péči o stromy do parku v Brně Lužánkách. Je to čítanková ukázka odborného fundovaného zásahu do veřejné zeleně. Včasné a opakované prořezávání starých dřevin je prevencí před nebezpečným ulomením a pády větví (což bývá hlavním důvodem pozdějšího kácení).
Kácení věkovitého stromu považuji za krajní řešení a mělo by být opravdu až nevyhnutelným krokem v případě péče ve městech. Nikdy totiž nemůže nahradit dobře ošetřený velký exemplář nová výsadba mladým porostem. Velký dům lez postavit na rok - dva, ale vykácený osmdesátiletý strom nelze v nejbližších desetiletích nahradit ničím. A jde o náhradu estetickou, zdravotní, mikroklimatickou a ekologickou.
Čeho tedy chcete dosáhnout ? Jak se tedy v této věci hodláte angažovat ?
Zaprvé, chtěli bychom vzbudit ve veřejnosti zájem o zeleň, která ji bezprostředně obklopuje, a potřebu bazálního poznání zeleně a její ochrany.
Druhá rovina našeho zájmu je snaha o odpovědnější přístup kompetentních orgánů, jejich pracovní náplní je zákonná pravomoc radikálních řešení při údržbě – kácení zeleně. Jejich práce by se měla opírat o odbornou znalost a fundovanost, nejen o občasné přání jednoho nebo skupiny občanů. (Např. na základě podnětu občana, že větev poškozuje omítku nového domu, došlo k vykácení řady starých javorů a jasanů. Nebo neodklizené plody ovocného stromořadí, jejich úklid nikdo neřešil, plus neúdržba těchto dřevin, vedly k jejich vykácení.)
Třetí rovina – architekti a zahradní architekti řešící rekonstrukce stávajících rostlinných celků by měli přihlížet k původnímu dřevinnému fondu a citlivě jej vkomponovat do nového projektu a ne jako když se staví nové sídliště zlikvidovat celý porost opírajíce se o nové projektové řešení. Jako tomu bylo při vykácení hřbitovního dřevinného fondu tújí (v řádech desítek tisíc korun) místo aby se provedlo jejich zmlazení a dosadba v několika mezerách.
Čtvrtá rovina - na úrovni zastupitelstva i obecného mínění péče o zeleň často splývá pouze se sekáním trávy.
(Lze zmínit i pátou rovinu – nový výsadba a její údržba je dražší než údržba původního porostu.)
Jakými konkrétními kroky toho chcete dosáhnout ?
Například tímto článkem naše úsilí pro začátek zviditelnit, dále využít regionálního tisku pro upozornění na tuto problematiku a její popularizaci. Do budoucna plánujeme pořádat odborné přednášky. Speciální aktivitou je postupné vytváření databáze významných dřevin v intravilánu města. Naším perspektivním cílem je účast na jednáních města rozhodujících o redukci či likvidaci dřevin (v rámci občanského sdružení Arnika - Vyškov).
Slovo závěrem ?
Chtěli bychom všechny ubezpečit, že naší snahou není skandalizace či nekonstruktivní kritika všech, kteří hospodaří se zeleným fondem ve městě, ale pouze zájem o jeho ochranu.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor provedla Olga Marková.
Má-li kdokoli zájem zúčastnit se příští schůzky či dalších zmíněných aktivit, je vítán. markovao@seznam.cz, mudrwolf@quick.cz, jburival@centrum.cz
Více fotografií naleznete ZDE.