Vyškov, 22. července 2025 – Z prostoru za dálničním přivaděčem zmizely před několika týdny stavební stroje a vystřídal je život. Mokřad označený jako Padělky 2 postupně obsadila řada živočichů. Město připravilo přírodě blízký projekt na ploše zhruba 12 tisíc metrů čtverečních. Vyškované můžou do míst vyrazit na procházku a obdivovat (nejen) mokřad a tři menší tůně.
První Padělky byly hotové na přelomu léta a podzimu 2022. Nacházejí se mezi rybníkem Kačencem a dálničním přivaděčem, tedy blíže k městu. Za přivaděčem pak navazuje nové mokřadní území. „Je to prozíravé rozhodnutí vedení města i celého zastupitelstva. Podobné mokřadní plochy hrají v přírodě zcela zásadní ekologickou roli. Jsou to nenápadní, ale mimořádně důležití dělníci krajiny. Prostor pomůže zadržet vodu, přispívá k doplnění podzemních vod, chrání nás před klimatickými extrémy, poskytuje útočiště celé řadě rostlin a živočichů i posiluje ekologickou stabilitu území. Výsledky se už dostavily: v místě jsem viděl čápa černého, několik volavek i obojživelníků,“ vyjmenoval vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
První Padělky byly hotové na přelomu léta a podzimu 2022. Nacházejí se mezi rybníkem Kačencem a dálničním přivaděčem, tedy blíže k městu. Za přivaděčem pak navazuje nové mokřadní území. „Je to prozíravé rozhodnutí vedení města i celého zastupitelstva. Podobné mokřadní plochy hrají v přírodě zcela zásadní ekologickou roli. Jsou to nenápadní, ale mimořádně důležití dělníci krajiny. Prostor pomůže zadržet vodu, přispívá k doplnění podzemních vod, chrání nás před klimatickými extrémy, poskytuje útočiště celé řadě rostlin a živočichů i posiluje ekologickou stabilitu území. Výsledky se už dostavily: v místě jsem viděl čápa černého, několik volavek i obojživelníků,“ vyjmenoval vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Tři roky stará první investice navíc podle něj jasně ukázala, že méně frekventované místo živočichům dopřává větší klid pro zahnízdění, shánění potravy a běžné žití. Představuje rovněž ideální migrační zastávky pro ptáky – k odpočinku a krmení.
Letošní stavba přehradila Lulečský potok. Samotný mokřad vznikl po pravé straně toku, levý břeh pak stejně jako v prvním případě zdobí soustava tůní. Znovu se počítá s tím, že místu poslouží ponechané dřevo z prořezávek, hromádky kamení nebo padlé kmeny a větve k přirozenému zetlení. Plazi, obojživelníci, ptáci či třeba brouci je upotřebí po svém. „Nejde nicméně jenom o mokřad a tůně, v lokalitě vznikla celá řada různorodých stanovišť. Vybudovali jsme i zamokřená místa a snažili se vytvořit harmonický celek. Vše jsme oseli rostlinami, které jsou typické pro podobné prostředí a podporují jeho přirozený vývoj,“ přiblížil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.
Zásahy do krajiny jsou podle jeho slov vždy o spolupráci – je důležité naladit se na stejnou vlnu s vlastníky a správci okolních pozemků. „V našem případě šlo o Povodí Moravy či zemědělské společnosti, které nám vyšly vstříc. Ta rostěnická dokonce uvolnila část svých pozemků, na kterých dnes leží přibližně polovina nově vzniklého biotopu,“ ocenil a poděkoval vedoucí odboru Kutálek.
Cena investice přesáhla 4 miliony korun, radnice byla znovu úspěšná v případě dotace z Operačního programu Životní prostředí. Podpora byla tentokrát téměř dvoumilionová.
