Vyškov, 14. září 2025 – Nejrozsáhlejší novela školského zákona, která se dotkne většiny dětí i rodičů, prošla také Senátem. Vedení města přirozeně zajímá hlavně to, jak se promění financování nepedagogických pracovníků, diskutovalo už také o schváleném slučování škol.
Nejhlasitěji se v posledních měsících debatovalo o financování školníků, kuchařek, účetních či uklízeček. Nově přejde na zřizovatele škol, většinově tedy obce, potažmo kraje. Původně měla změna začít platit už od letošního září, nakonec odstartuje v lednu 2026. Peníze na tyto pozice má město obdržet prostřednictvím rozpočtového určení daní. „Problematiku financování jsme intenzivně řešili už v první polovině roku. V tuto chvíli známe roční mzdové náklady na nepedagogické pracovníky. Zda se slibované navýšení skutečně promítne do rozpočtů v rozsahu, jak uvádí ministerstvo školství, ukáže až přelom léta a podzimu. V té době mají být k dispozici nové predikce ministerstva financí, které by měly na legislativní změny reagovat. Podle prvních údajů, které z resortu školství máme, však prostředky stačit nebudou. Nemám iluze, že stát dorovná vše, co slibuje – podle našich propočtů nám může chybět zhruba deset milionů korun. Ostatně už třetím rokem sami dokrýváme část platů nepedagogických pracovníků v našich mateřských školách,“ okomentoval první výraznou změnu místostarosta Vyškova Karel Goldemund.
Reorganizaci ministerstvo obhajuje poskytnutím větší samostatnosti městům a možnostmi lépe zohlednit místní specifikace. „Proto nechápu, proč bychom jako správní hospodáři s místní znalostí měli podnikat kroky, které vymyslel někdo v Praze od stolu. Zefektivnění řízení a úspory znějí možná dobře na papíře, ale v praxi jde často o pouhé přesunutí odpovědnosti a větší zátěž bez reálného přínosu,“ narážel místostarosta na další důležitý bod novely, která zavádí povinnost slučovat mateřské a základní školy s méně než 180 žáky do jedné právnické osoby.
Ministerstvo nicméně v tomto případě počítá s odloženou účinností. „Máme mít tak možnost situaci řešit postupně, přesto už o ní debatujeme. Co se týká limitu 180 žáků, všechny naše základní školy jsou dostatečně velké – s výjimkou Základní školy Na Vyhlídce,“ připomněl místostarosta Goldemund.
Nejhlasitěji se v posledních měsících debatovalo o financování školníků, kuchařek, účetních či uklízeček. Nově přejde na zřizovatele škol, většinově tedy obce, potažmo kraje. Původně měla změna začít platit už od letošního září, nakonec odstartuje v lednu 2026. Peníze na tyto pozice má město obdržet prostřednictvím rozpočtového určení daní. „Problematiku financování jsme intenzivně řešili už v první polovině roku. V tuto chvíli známe roční mzdové náklady na nepedagogické pracovníky. Zda se slibované navýšení skutečně promítne do rozpočtů v rozsahu, jak uvádí ministerstvo školství, ukáže až přelom léta a podzimu. V té době mají být k dispozici nové predikce ministerstva financí, které by měly na legislativní změny reagovat. Podle prvních údajů, které z resortu školství máme, však prostředky stačit nebudou. Nemám iluze, že stát dorovná vše, co slibuje – podle našich propočtů nám může chybět zhruba deset milionů korun. Ostatně už třetím rokem sami dokrýváme část platů nepedagogických pracovníků v našich mateřských školách,“ okomentoval první výraznou změnu místostarosta Vyškova Karel Goldemund.
Reorganizaci ministerstvo obhajuje poskytnutím větší samostatnosti městům a možnostmi lépe zohlednit místní specifikace. „Proto nechápu, proč bychom jako správní hospodáři s místní znalostí měli podnikat kroky, které vymyslel někdo v Praze od stolu. Zefektivnění řízení a úspory znějí možná dobře na papíře, ale v praxi jde často o pouhé přesunutí odpovědnosti a větší zátěž bez reálného přínosu,“ narážel místostarosta na další důležitý bod novely, která zavádí povinnost slučovat mateřské a základní školy s méně než 180 žáky do jedné právnické osoby.
Ministerstvo nicméně v tomto případě počítá s odloženou účinností. „Máme mít tak možnost situaci řešit postupně, přesto už o ní debatujeme. Co se týká limitu 180 žáků, všechny naše základní školy jsou dostatečně velké – s výjimkou Základní školy Na Vyhlídce,“ připomněl místostarosta Goldemund.
V případě mateřských škol je ovšem situace zcela opačná. Organizace s méně než 180 dětmi nesmí být samostatnou právnickou osobou. „V samotné praxi nicméně stejně nelze budovy, zaměstnance ani režim sloučit. Ano, vznikne nám větší organizace, na kterou budou kladené vyšší požadavky. Sloučením můžeme ušetřit plat jedné ředitelky, nicméně ta druhá nebude mít už vůbec žádný prostor na pedagogickou práci. Stejně by druhá mateřinka musela mít řekněme vedoucí učitelku, protože zrušením jednoho ředitelského místa se ztrácí přímé vedení a znalost specifik dané mateřské školy. Úspory? Ty zkrátka nevidíme. Evidentně nás ale čeká hodně práce, velmi objemné a přirozeně nepříjemné: řada jednání, revize organizací, změny zřizovacích listin, přesuny,“ vyjmenoval.
Zřizovatel tak o změnách vyplývajících z novely ví, nicméně vzhledem k odložené účinnosti zákona je zatím v praxi nebude řešit. Podle vedení radnice se tak problematika slučování škol neotevře ještě ani v roce 2026.
Další zásadní změnou českého vzdělávacího systému je ukotvení pozic speciálních pedagogů a školních psychologů a možnost jejich financování ze státního rozpočtu. Dosud bylo nahodilé, například z různých dotačních titulů. Jistotu místa pro odborníky tak školy mohly zaručit jen stěží. Kupříkladu maturitní zkouška se pak má víc přizpůsobit potřebám a plánům jednotlivých žáků. „Samozřejmě nikdo netvrdí, že novela školského zákona je zcela špatná. My nicméně na změny a opatření nahlížíme pohledem zřizovatele. Přirozeně se tak obáváme další zátěže – administrativní, organizační a zejména finanční. Uvidíme, až se dopočítáme skutečných rozpočtových dopadů,“ řekl vyškovský místostarosta.
Podle jeho slov místo systémové podpory vzniká spíš pocit, že se stát zbavuje zodpovědnosti a města a kraje to mají „nějak zvládnout“. „To, že obce dobře hospodaří a že mají přebytky, od zástupců nejen ministerstva financí slýcháme už řadu let. Není proto překvapením, že se stále častěji objevují snahy, jak chce stát z těchto přebytků řekněme ukrojit,“ stojí si za svým místostarosta Goldemund.
Pokud se závěrem vrátíme k problematice financování nepedagogických pracovníků, znovu zopakoval, že zástupci radnice nedopustí žádné snižování jejich mezd. „Chtěl bych všechny nepedagogické zaměstnance našich škol ujistit, že ať už situace kolem jejich financovaní dopadne jakkoliv, na jejich mzdě se negativně určitě neprojeví. Město je připraveno případné rozdíly pokrýt a řešit i otázky jejich dalšího pracovního zařazení. Moc dobře si uvědomujeme, že jejich práce je nezastupitelná a často nedoceněná,“ uzavřel místostarosta Goldemund.
