Vyškov, 13. března 2026 – Vyškov stojí v následujících letech před změnami, které mohou postupně ovlivnit jeho podobu, fungování i postavení v regionu. Připravované zdvoukolejnění železniční tratě a zlepšení dopravního spojení s Brnem představují významný impulz, který s sebou přináší nové příležitosti, ale také otázky a obavy. Přirozeně se objevily i s přípravou nového územního plánu. Ten ovšem rozhodně není neměnným zadáním, nýbrž živým nástrojem, který se vyvíjí v čase. A přesně tak k němu ve vedení města přistupujeme.
Vyškov, ať se nám to líbí, nebo ne, se stále více profiluje a profilovat bude jako přirozené spádové centrum širší oblasti a místo, odkud bude možné rychle a pohodlně dojíždět do Brna. To klade zvýšené nároky na bydlení, dopravu, veřejnou infrastrukturu i zachování kvality života ve městě. Právě proto radnice přistoupila k zajištění nového územního plánu.
Územní plán je dlouhodobým dokumentem, který vytváří rámec pro rozvoj města v horizontu desítek let. Neřeší konkrétní stavby ani jednotlivé investice, ale naznačuje, kde by se město mohlo a z odborného hlediska i mělo rozvíjet. Zároveň vymezuje území, která je třeba chránit, a vytváří předpoklady pro koordinovaný rozvoj dopravy, bydlení i veřejného prostoru. Důležité je také připomenout, že územní plán města nemůže vznikat izolovaně – musí navazovat na nadřazené územně plánovací dokumenty Jihomoravského kraje a respektovat jejich koncepci rozvoje území. Musí rovněž navazovat na současný platný územní plán a pracovat s ním.
Město Vyškov vystupuje v celém procesu jako pořizovatel územního plánu a nese odpovědnost za to, že jeho příprava probíhá transparentně a v souladu s platnou legislativou. Ve vedení města jsme si plně vědomi složitosti celého problému i toho, že rozvoj města limituje řada vnějších faktorů, které samospráva nemá plně ve svých rukou. I proto bylo cílem představit odborný návrh zpracovaný urbanistou a zahájit veřejnou diskuzi již v rané fázi, a to s vědomím, že vyvolá emoce, otázky i nesouhlas. Právě zapojení veřejnosti bylo a je považováno za klíčový krok.
Samotný návrh územního plánu je výsledkem odborné práce projektanta – urbanisty, který se pohybuje v poměrně úzkém prostoru daném zákony, nadřazenými koncepcemi i ochranou veřejných zájmů. Urbanista při zpracování návrhu vycházel nejen z potřeb dalšího rozvoje našeho města, ale také z velmi přísných pravidel a požadavků státu, hlavně pak ochrany zemědělského půdního fondu. Vyškov se nachází převážně na půdách první a druhé bonitní třídy, tedy na nejkvalitnějších zemědělských půdách v České republice. Jakékoliv nové zastavění těchto ploch je proto z hlediska státu výrazně omezeno a podléhá složitému schvalovacímu procesu.
Vyškov, ať se nám to líbí, nebo ne, se stále více profiluje a profilovat bude jako přirozené spádové centrum širší oblasti a místo, odkud bude možné rychle a pohodlně dojíždět do Brna. To klade zvýšené nároky na bydlení, dopravu, veřejnou infrastrukturu i zachování kvality života ve městě. Právě proto radnice přistoupila k zajištění nového územního plánu.
Územní plán je dlouhodobým dokumentem, který vytváří rámec pro rozvoj města v horizontu desítek let. Neřeší konkrétní stavby ani jednotlivé investice, ale naznačuje, kde by se město mohlo a z odborného hlediska i mělo rozvíjet. Zároveň vymezuje území, která je třeba chránit, a vytváří předpoklady pro koordinovaný rozvoj dopravy, bydlení i veřejného prostoru. Důležité je také připomenout, že územní plán města nemůže vznikat izolovaně – musí navazovat na nadřazené územně plánovací dokumenty Jihomoravského kraje a respektovat jejich koncepci rozvoje území. Musí rovněž navazovat na současný platný územní plán a pracovat s ním.
Město Vyškov vystupuje v celém procesu jako pořizovatel územního plánu a nese odpovědnost za to, že jeho příprava probíhá transparentně a v souladu s platnou legislativou. Ve vedení města jsme si plně vědomi složitosti celého problému i toho, že rozvoj města limituje řada vnějších faktorů, které samospráva nemá plně ve svých rukou. I proto bylo cílem představit odborný návrh zpracovaný urbanistou a zahájit veřejnou diskuzi již v rané fázi, a to s vědomím, že vyvolá emoce, otázky i nesouhlas. Právě zapojení veřejnosti bylo a je považováno za klíčový krok.
Samotný návrh územního plánu je výsledkem odborné práce projektanta – urbanisty, který se pohybuje v poměrně úzkém prostoru daném zákony, nadřazenými koncepcemi i ochranou veřejných zájmů. Urbanista při zpracování návrhu vycházel nejen z potřeb dalšího rozvoje našeho města, ale také z velmi přísných pravidel a požadavků státu, hlavně pak ochrany zemědělského půdního fondu. Vyškov se nachází převážně na půdách první a druhé bonitní třídy, tedy na nejkvalitnějších zemědělských půdách v České republice. Jakékoliv nové zastavění těchto ploch je proto z hlediska státu výrazně omezeno a podléhá složitému schvalovacímu procesu.
V praxi to znamená, že město musí vést při přípravě územního plánu komplikovaná jednání se státem (prostřednictvím kraje) o případném vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Ne každému požadavku na rozšíření zástavby je tak vyhověno, a to ani tehdy, pokud by byl z místního pohledu logický nebo žádoucí. To je třeba zdůraznit.
I tento fakt měl zásadní vliv na podobu návrhu územního plánu a byl jedním z důvodů, proč se urbanista v některých případech, možná ne úplně citlivě, snažil navrhnout návrat určitých ploch zpět do takzvaných zelených nebo nezastavitelných území. Tyto kroky mohly působit razantně a nelogicky, jejich motivací však nebyla svévole, ale snaha přizpůsobit návrh přísným požadavkům ochrany půdy a zvýšit jeho šanci na schválení v dalších fázích procesu. Přes všechna tato opatření návrh nového územního plánu narazil na nesouhlas orgánů ochrany půdního fondu a veškerá navrhovaná, byť dobře myšlená opatření se tak míjejí účinkem.
Územní plán se zároveň zabývá i dalšími dlouhodobými tématy, jako je možnost vymezení tras budoucího obchvatu města, úvahy o změnách v železniční dopravě včetně dlouhodobé možnosti vymístění nákladového nádraží nebo rostoucí význam Vyškova v souvislosti s výcvikovým střediskem Armády České republiky a strukturami NATO. Ve všech těchto případech je však nutné zdůraznit, že územní plán pouze vytváří základní podmínky pro to, co by se z odborného hlediska mohlo a mělo uskutečnit, nikoli kdy a zda k realizaci skutečně dojde. Řada těchto záměrů má dlouhodobý horizont a jejich uskutečnění závisí na finančních možnostech státu, kraje i dalších institucí, soukromého sektoru a v neposlední řadě města samotného.
První veřejné projednání územního plánu potvrdilo, že obyvatelům Vyškova na budoucnosti města záleží. Občané následně uplatnili přibližně 300 připomínek, které vedení města vítá a vnímá jako legitimní projev zájmu o další směřování Vyškova. Každou připomínku proto posuzujeme individuálně, s maximální vážností a podněty se již z velké části promítají do úprav návrhu. Město společně s projektantem hledá řešení, která budou odborně obhajitelná, ale zároveň citlivá k potřebám obyvatel.
Významná část připomínek se týká ploch, které byly v návrhu územního plánu změněny ze stávajících stavových ploch pro bydlení v rodinných nebo bytových domech na plochy zeleně. V praxi se jedná zejména o zahrady za rodinnými domy, kde mají vlastníci pochopitelné obavy, že by tím mohlo dojít k omezení možnosti dalšího rozvoje jejich pozemků nebo ke snížení jejich hodnoty. Vedení města obavy považuje za legitimní a již přistoupilo k navrácení dotčených ploch zpět do stavových ploch pro bydlení v rodinných nebo bytových domech.
Cílem města není obyvatele omezovat, ale hledat spravedlivou rovnováhu mezi ochranou území a oprávněnými právy vlastníků. Ostatně o tom, jak jsme nechali připomínky zapracovat a jak se návrh územního plánu vyvíjí, se budou moci občané přesvědčit na dalších veřejných projednáních.
Územní plán Vyškova chápeme jako živý a otevřený proces, jehož cílem není jednostranně omezovat rozvoj, ale nalézt vyvážené řešení v rámci zákonných a odborných mantinelů. Je výsledkem odborné práce, politické odpovědnosti a aktivní účasti veřejnosti. Vedení města chce být partnerem občanů, naslouchat jejich konkrétním situacím a společně hledat řešení, která umožní rozvoj Vyškova, aniž by byla zbytečně poškozena kvalita života nebo hodnota soukromého majetku.
Karel Goldemund
(místostarosta města)
(místostarosta města)
